Rozálie Havelková talentovaná zpěvačka, akordeonistka, herečka a tanečnice.

Rozálie odmalička hraje na harmoniku a věnuje se tanci. Několik let působila v zahraničním cirkusu a 9 let se aktivně věnovala tančení flamenca. V roce 2012 se zúčastnila modelingové soutěže Elite Model Look, kde se probojovala až do finále. Nyní se věnuje herectví a hudbě.

Na kontě má album Korzetiér (2022), začátkem léta vydala singl Underground ze sametu, v prosinci plánuje křest nového alba s kapelou.

Rozálie pochází ze slavné herecké rodiny – je dcerou herce Ondřeje Havelky a vnučkou herečky a moderátorky Libuše Havelkové.

Její opravdovost, otevřenost a ostrá vyřídilka vás okamžitě vtáhne do příběhu. A akordeon jejím písním dodává emoce, které jiný nástroj prostě nezvládne.

Cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany „Má vlast“ v ojedinělém provedení pro dva klavíry přednesou přední čeští pianisté Miroslav Sekera a Jaroslava Vernerová Pěchočová. Koncert zazní v předvečer státního svátku 24.září.2024 a je součástí koncertního cyklu ROK NA 4 DOBY. Generálním partnerem cyklu je Nadační fond Škoda Auto.

Slavné dílo českého skladatele Bedřicha Smetany, Má vlast je inspirováno českou historií, legendami a krajinou. Má vlast je vrcholné dílo, cyklus šesti symfonických básní, a vznikla v letech 1874 až 1879, kdy byl již skladatel zcela hluchý. V době vzniku díla Smetana žil nedaleko Mladé Boleslavi, v hájovně v Jabkenicích. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník.

Smetana se rozhodl učinit ze svého velkého a zásadního díla také kompozici klavírní, ať už ve snaze skladbu zpopularizovat, nebo zpřístupnit i tam, kde se nedá předpokládat, že by ji mohl hrát orchestr. Jedná se o virtuózní a emocionálně strhující záležitost, která vás unese do světa klavírního mistrovství.

Miroslav Sekera (1975) patří jedinečností svého projevu a smyslem pro barvu tónu k našim nejvýraznějším klavírním osobnostem. Od tří let se věnoval hře na klavír a housle. Díky svým hudebním schopnostem byl vybrán do role malého W. A. Mozarta ve filmu Amadeus režiséra Miloše Formana z roku 1984. Později se rozhodl věnovat pouze hře na klavír; studoval na Pražské konzervatoři a na HAMU, kde u profesora Miroslava Langera studium v roce 1999 dokončil. Účastnil se řady interpretačních soutěží, kde získal přední ocenění; mj. cenu v soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních, mezinárodní soutěži ve francouzském Gaillardu, v roce 2002 zvítězil v mezinárodní soutěži J. Brahmse v Portschachu. Vydal několik kompaktních disků, spolupracuje též s Českým rozhlasem a koncertuje v Česku i v zahraničí. V roce 2011 vystoupil na festivalu Pražské jaro. Je laureátem mnohých domácích i zahraničních soutěží a jako sólový i komorní interpret navštěvuje prestižní pódia, zejména ve Vídni, ve Washingtonu, v Tokiu a na mnoha dalších místech po celém světě.

Jaroslava Vernerová Pěchočová (1976) je nejžádanější klavíristka současnosti, studovala na pražské AMU u prof. Ivana Moravce. Absolvovala také mistrovské kurzy u Nelly Akopian a v roce 2002 tříměsíční postgraduální studium v Londýně na Royal College. Vernerová je vítězkou Mezinárodní Smetanovy klavírní soutěže v Hradci Králové 96 a laureátkou některých zahraničních jako Wroclaw 95, Missouri 98, Wales 2001. Byla angažována prakticky všemi tuzemskými orchestry včetně ČF, FOK, Filharmonie Brno, Janáčkovo filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc ad., ale i v zahraničí jako např. Gunma Symphony Orchestra, Royal Liverpool Orchestra s řadou dirigentů.Byla pozvána k hostování s BBCSymphony Orchestra na festivalu PROMSv Royal Albert Hall v Londýně. Se sólovými recitály byla zařazena mj. do cyklů Světová klavírní tvorba (FOK), Tonnhalle (Zurich), Concert Series in Osaka. Music and Beyond in Ottawa (Canada). Opakovaně se představila na mezinárodním festivalu Pražské jaro, naposledy v roce 2020 v rámci Firkušného festivalu. V roce 2010 natočila pro francouzskou společnost Praga Digital kompaktní disk s Janáčkovým dílem pro sólový klavír. Tato nahrávka získala jedno z nejprestižnějších ocenění ve Francii CD CHOC, v Čechách byla vyhlášena jako TIP Harmonie a na belgickém rádiu Classic se zařadila mezi TOP 10. U téže společnosti natočila Vernerová – Pěchočová další dva kompaktní disky. Jednak recitál Chopin – Schumann a dále tři klavírní koncerty W. A. Mozarta. Deska získala všech pět zlatých hvězd Diapasonu.

Čtveřice violoncellistů a popularizátorů klasické hudby představí jejich hudbu na nejvyšší úrovni, v originálně propracovaných aranžích a s řádnou dávkou humoru.

Ve složení Petr Špaček, Jan Zemen, Matěj Štěpánek a Ivan Vokáč se proslavili v Čechách, ve světě i na YouTube. Nechávají za sebou vyprodané sály, originální zážitky z koncertů a mnoho zhlédnutí.

Zazní nejen hudba klasická vážná, ale také swing, jazz, muzikál či hudba z filmů v jedinečných úpravách pro čtyři violoncella.

Hudební oslava 200 let narození Bedřicha Smetany v myslivně, kde žil a skládal svá největší díla.

Doubravka Součková se narodila v Hodoníně. Absolvovala brněnskou konzervatoř a poté Janáčkovu akademii múzických umění, kde se vzdělávala pod vedením sopranistky Heleny Kaupové, a kde v roce 2020 získala titul MgA. Získala ocenění řady soutěží, například Soutěžní přehlídky konzervatoří v Pardubicích, Pěvecké soutěže Olomouc či Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde získala i několik vedlejších ocenění. 

První jevištní zkušenosti získala již během studií. Pro komorní operu JAMU nastudovala například Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně, Chytračku ve stejnojmenné opeře Carla Orffa či Zuzanku v Mozartově Figarově svatbě. 

Její debut v profesionálním divadle se odehrál na prknech Národního divadla v Praze, kde se představila jako Jano v opeře Její pastorkyňa Leoše Janáčka. Dále zde ztvárnila Oscara ve Verdiho Maškarním plese, Číšníčka ve Výletech páně Broučkovy Leoše Janáčka, První žínku v Dvořákově Rusalce, Královnu noci v Kouzelné flétně, Zerlinu v Mozartově Donu Giovannim, Frasquitu v Bizetově Carmen, Mladou Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě, Laurettu v Pucciniho komedii Gianni Schicchi, Madeleine v operetě Ples v Hotelu Savoy Paula Abrahama a Sirénu v Dvořákově Armidě.

V divadle J. K. Tyla v Plzni vystoupila v roli Ofélie v Thomasově opeře Hamlet, za kterou byla nominována na Cenu Thálie. S touto rolí hostovala také v německém Krefeldu. V Plzni dále zpívala Iliu v Mozartově Idomeneovi, Micaelu v Bizetově Carmen a Cunegonde v Bernsteinově opeře Candide. Je také pravidelným hostem Národního divadla Brno. Vystupuje zde v Pucciniho opeře Bohéma jako Musetta, v Händelově Alcině jako Morgana, Nannetta ve Verdiho opeře Falstaff a Valencies ve Veselé vdově Franze Lehára. V Jihočeském divadle vystupuje coby Helena Trojská v opeře Mefistofeles Arriga Boita či Terinka v Dvořákově Jakobínovi. V Národním divadle moravskoslezském se představila jako Juliette ve stejnojmenné opeře Bohuslava Martinů a Elinor v opeře Bílý pán Jaroslava Křičky. Obě tyto role jí vynesly nominaci na cenu Jantar.

Věnuje se také staré hudbě. Se souborem Musica Florea vystoupila v roli Bärbchen v uvedení singspielu Vesnický trh Jiřího Antonína Bendy, se souborem Volantes orchestra scénicky uvedla oratorium Il Davide nella Valle di Terebintho Karla Ditterse von Dittersdorfa. Ve spolepráci Collegia 1704 a Národního divadla Brno vznikla inscenace opery Alcina Georga Friedricha Händela, ve které zazpívala Morganu. Za tuto roli byla nominována na cenu Thálie.

Kukal Quartet byl založen na podzim roku 2020 čtyřmi nadějnými hráči mladé generace, kteří si váží odkazu české kvartetní školy. Cílem, který si ansámbl klade, je spojit tuto tradici s moderním hudebním přístupem, jejž si jeho členové mohli osvojit během studií na prestižních univerzitách ve Vídni, Salcburku, Berlíně, Drážďanech a v Praze. Soubor nese jméno významného českého soudobého skladatele Ondřeje Kukala.

Navzdory své krátké existenci získalo kvarteto v květnu 2021 třetí cenu a titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro. Jeho lektory jsou přední osobnosti české hudební scény Peter Jarůšek (Pavel Haas Quartet), Jakub Fišer (Bennewitz Quartet) a Tomáš Jamník. Soubor absolvoval také masterclassy s renomovanými osobnostmi jako jsou Yo-Yo Ma, Alfred Brendel, Noah Bendix-Balgley, Allan Nilles, Josef Špaček, Jan Fišer a Lukáš Vondráček. Kukal Quartet uvedl řadu koncertů, mj. na festivalech Pražské Jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Styriarte Graz, a vystoupil společně s věhlasným violoncellistou J. P. Maintzem v koncertní řadě Atria na Žižkově. V roce 2024 čeká kvarteto desítky koncertů po celé České republice a zavítá také na mezinárodní festivaly ve Velké Británii, Španělsku, Belgii nebo Bulharsku.

Oslavte s námi Rok české hudby. Slavnostní koncert spojí v harmonický celek tři velikány české hudby – Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka a Josefa Suka. Jejich díla zaznít v provedení se symfonickým orchestrem Česká Sinfonietta. Koncert je součástí koncertního cyklu ROK NA 4 DOBY a celostátní projektu Smetana 200. Generálním partnerem cyklu je Nadační fond Škoda Auto.

Česká Sinfonietta je symfonický orchestr, který vznikl na základech souboru Baborák Ensemble a debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro v roce 2011. Nadšené přijetí i skvělá atmosféra, která se vytvořila v samotném orchestru, vedla Radka Baboráka a jeho kolegy, spolužáky, přátele a spoluhráče z mnoha českých komorních souborů a orchestrů k myšlence založení festivalového orchestru, který se setká a vystoupí několikrát do roka a nabídne tak alternativu, jež na české hudební scéně chybí. Česká Sinfonietta se představila publiku na koncertech ve Španělském sále, Rudolfinu, Obecním domě, vystoupila na festivalech Lípa Musica nebo Svatováclavský hudební festival. Zcela jedinečná je spolupráce s Národním festivalem Smetanova Litomyšl, na němž patří těleso ke stálicím programu. V roce 2017 se Česká Sinfonietta představila i na MHF Dvořákova Praha. Koncerty České Sinfonietty jsou pravidelně přenášeny Českou televizí a Českým rozhlasem. Pro japonskou nahrávací společnost Exton realizovalo těleso dvě CD se skladbami W. A. Mozarta a J. Haydna.

Petra Nouzovského, který se řadí mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, můžeme slyšet na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Herkules Saal v Mnichově). Jeho hra je hodnocena superlativně pro svou svrchovanou technickou noblesu kloubící se s originální hudebně tektonickou výstavbou jím interpretovaných skladeb. V průběhu minulých sezón se Nouzovský představil na mnoha orchestrálních a recitálových koncertech v Evropě, Severní Americe a Asii. V minulé sezóně vystoupil společně s Nagoya Philharmonic, PKF-Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Českým filharmonickým sborem Brno anebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy. V minulých sezónách se dále představil v Německu, Číně, Japonsku, New Yorku, Estonsku, Polsku, a to v recitálech, komorních koncertech, nebo za doprovodu orchestrů (Krakow Philharmonic, Philharmonie Südwestfalen, Slovenská filharmonie). 

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti světové klasické hudební scény. Vystupoval na v koncertních sálech po celém světě a spolupracoval s řadou výjimečných dirigentských osobností, jako jsou Daniel Barenboim, Simon Rattle, Vladimír Ashkenazy, Naame Järvi či Seidži Ozawa. Radek Baborák v minulosti působil jako sólohornista v PKF — Prague Philharmonia, České filharmonii, Mnichovské filharmonii a v sezonách 2003—2010 též v Berlínské filharmonii. Sólově vystoupil s řadou prestižních těles, např. s Bamberskými symfoniky, Petrohradskou či Moskevskou filharmonií, Londýnskou královskou filharmonií, Tonkünstler Orchestra Vídeň, Mozarteem Salzburg či Filharmonií Arthura Rubinsteina v Lodži. Jeho vstup mezi dirigující sólisty iniciovali hráči Mito Chamber Orchestra, když ho vyzvali k zastoupení indisponovaného Seidžiho Ozawy na evropském turné orchestru. V současné době působí Radek Baborák v Mito Chamber Orchestra jako Ozawův asistent a je hlavním hostujícím dirigentem Yamagata Symphony Orchestra. Od sezony 2021, je šéfdirigentem a dramaturgem ZSO Mariánské Lázně.

Radek Baborák začal studovat hru na lesní roh v osmi letech u profesora Karla Křenka, pokračoval na Pražské konzervatoři pod vedením profesora Bedřicha Tylšara. Hned po studiích mu bylo nabídnuto místo prvního hornisty v České filharmonii — zcela výjimečně bez konkurzu. V roce 1995 obdržel cenu Grammy Classic a Cenu Davidoff. Věnuje se též pedagogické činnosti — vyučuje na HAMU v Praze, berlínské Barenboim-Said Academy a hostuje na TOHO University Tokyo. Významnou součástí hudebního života Radka Baboráka je komorní hudba. Založil a umělecky vede soubory Baborak Ensemble, Český hornový sbor a smyčcový soubor Pražští komorní sólisté.